Itálie 2011

Dne 7. srpna jsem jel s taťkou na dovolenou do Itálie, tedy konkrétně do Říma. Taťka mě chtěl překvapit, a tak mi řekl, že jedeme na dovolenou do Brna. Přišel jsem mu na to ve vlaku do Brna, ale o tom teď mluvit nechci. Z Brna nám letělo letadlo do Fiumicina, které je vzdálené asi 10 km od Říma. Let byl příjemný. Poprvé po x letech jsem zase letěl dopravním letadlem. Do Fiumicina jsme dorazily krátce po dvaadvacáté hodině. Bylo tam teplo.

První den jsme přespali na letišti ve Fiumicinu, kde nám, jak jsme zjistili druhý den ráno, ukradli stan, který byl připevněn k batohu. Taťka na tom batohu spal, tak nevím, jak se to mohlo stát.

Hned ráno, jak jsme se vzbudili jsme jeli autobusem spol. Cotral do Říma, abychom se ubytovali v kempu Řím, který byl jediným kempem v Římě. Už jsem se psychicky připravoval, že se budu muset domlouvat anglicky, když v tom slyším u okénka „Dobrý den“ a on to byl nějaký Matrin, který se do Říma přistěhoval před dvěma lety z Prahy. Příjemné překvapení. Až na téhle vrátnici jsme zjistili, že nám chybí stan. Jakmile jsme se zabydleli, šli jsme do města, abychom obešli nějaké památky. Plán pobytu byl rozvrhnut následovně: 3 dny Řím, 2 dny Vatikán a 2 dny u moře. O těchto památkách bych rád napsal:

Panteon

Je chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri). Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí na Piazza della Rotonda ve čtvrti Pigna. Více informací zde.

Coloseo (Koloseum)

Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je elipsovitý amfiteátr v centru města Říma v Itálii. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury. Nachází se východně od Fora Romana. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za Tita. Za vlády Domitiana (81–96) byly provedeny některé další úpravy. Jméno Amphitheatrum Flavium je odvozeno od Vespasianova a Titova rodového jména Flavius (tzv. Gentilicia). Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně. Ačkoliv periodicky se opakující zemětřesení a zloději kamenů z něj učinili zříceninu, dnes se stavba stala skutečným symbolem císařského Říma. Je jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcií a stále má úzké vazby k římskokatolické církvi, protože na každý Velký pátek vede papež "Křížovou cestu" do amfiteátru. Koloseum je také znázorněno na italské verzi pěticentové mince. Více informací zde.

Basilica di San Paolo fuori le mura (Basilika sv. Pavla za zdí)

Jedná se o basiliku, která je známá hlavně tím, že jsou v ní obrazy všech dosavadních papežů, včetně Benedikta XVI. Je to velmi prostorný chrám, který zevnitř připomíná tvar kříže. Je jednou ze čtyř papežských basilik. Bazilika byla postavena ve 4. století nad pravděpodobným hrobem apoštola Pavla a byla postavena vně hradeb,odtud má své jméno. Bazilika několikrát shořela, ale vždy byla znovu postavena. Bližší informace zde.

Piazza di Spagna (Španělské náměstí)

Jedná se o je římské náměstí. Své jméno získalo podle španělského velvyslanectví, které sídlí nedaleko ve Vatikánu. Původně se tak jmenovala pouze jižní část náměstí, severní nesla název Piazza di Francia. Mezi historické památky na tomto místě patří Španělské schody od Francesca de Sanctis a Berniniho fontána Barcaccia. Nad schody stojí kostel Trinità dei Monti z počátku 16. století. V jižní části byl roku 1856 postaven sloup Neposkvrněného početí panny Marie. Sloup pochází z antické doby, byl nalezen při výkopech roku 1777. Je zdoben sochou panny Marie na vrcholu a čtyřmi sochami proroků. Jejich původ pochází z dob, kdy bylo v Římě hodně populární vlastnit v té době velmi šlechetné plemeno "Kokršpaněl". A právě tyto schody byly častý místem pro procházky s tímto plemenem. Odtud vychází tento název "Španělské schody".

Fontana di Trevi (Fontána di Trevi)

Je to římská fontána vybudovaná v letech 1732 až 1762 podle návrhu Nicola Salvi v pozdně barokním stylu s přechodem ke klasicizmu. Voda do fontány přitéká z větší části podzemím kanálem Aqua Virgo, který nechal vybudovat Marcus Vipsanius Agrippa v roce 19 př. n. l. Kanál zásoboval vodou Agrippovy lázně na Campus Martius, nedaleko Pantheonu. Je zvykem, že lidé do fontány hází mince, aby se jim splnilo jejich přání. Ve 14. století napájely tři výstupy, kterými akvadukt končil, fontány v okolí Via del Corso. Název Trevi pro městskou část a pro fontánu se pravděpodobně odvíjí od vyústění akvaduktu nebo od křížení tří silnic (italsky: tre vie), které jsou v blízkosti. Roku 1453 nechal papež Mikuláš V., po provedené rekonstrukci akvaduktu, vytvořit nové vyústě ní. Leon Battista Alberti vybudoval fasádu s nápisem a papežským erbem, kde byla tři vyústění ze kterých tryskala voda. Papež Pius IV. zorganizoval v letech 1561 až 1570 zásadní sanační práce na kanálu od pramene až po město.

Monumento Nazionale a Vittorio Emanuele II. (Památník Viktora Emanuela II.)

Nachází se na Piazza Venezia (Benátské náměstí). Má symbolizovat znovusjednocení Itálie. Italové ho trochu posměšně nazývají „psací stroj“(La machina da scrivere). Nad hrobem neznámého vojína stojí z pozlaceného bronzu 12m vysoká jezdecká socha krále Viktora Emanuela II, prvního krále sjednocené Itálie. Z vyhlídkového ochozu je antický Řím jako na dlani. Vstup je zdarma. Je to největší památník v Itálii (délka 135m, šířka 130m, výška 70m). Je z bílého mramoru

Nevím přesně, v jakém pořadí, a které dny jsme na kterých památkách byli, tak to píši možná přeházeně a nejsou odděleny po dnech.

Jak jsem již psal, byly jsme dva dny ve Vatikánu, kde jsme celý den zasvětili Vatikánskému museu, které jsme celé prošli. Je tam spousta zajímavých starých předmětů. Udělal jsem tam spoustu fotek. Je tam jen jedna místnost, kde se nesmí fotit, a tou je Sixtinská kaple. Na tu jsem se pochopitelně těšil nejvíce. Na stěnách kaple jsou vyobrazeny různé výjevy z Bible (myslím, že jich je 12). Na stropě je světoznámá malba malíře Michelangela. Tato kaple se používá pro konkláve. V kapli bylo moc lidí, a tak jsme se museli mačkat, byl tam teplý, špatně dýchatelný vzduch, takže jsme tam dlouho být nemohli. Já bych tam vydržel sedět i několik hodin a koukat na strop, jenže tolik času jsme neměli a ovzduší mě taky nepomáhalo. Z Vatikánského musea je dobře vidět na Baziliku sv. Petra, nejznámější baziliku na světě.

Druhý den jsme zasvětili návštěvou náměstí Sv. Petra a Pavla, Baziliky sv. Petra, musea uvnitř baziliky a byli jsme se ještě podívat na Vatikánské poště, odkud jsme odeslali několik pohlednic, aby měli vatikánské razítko.

Náměstí Sv. Petra a Pavla je na okraji Vatikánu, hned před Bazilikou sv. Petra. Po jejím obvodu jsou sochy, znázorňující různé svaté. Na náměstí jsou dvě fontány, každá má okolo sebe na dlaždicích nakreslené se směrem větru (např. Severozápadní vítr). Na náměstí se také nachází Vatikánská pošta.

Bazilika sv. Petra je ne nejznámější bazilikou na světě, je také největší bazilikou. Má tvar kříže a uprostřed je nádherný svatostánek. Je tam seznam velkých katedrál s jejich délkou, našli jsme tam i Chrám sv. Víta v Praze. Někde uvnitř se nachází i oltář zasvěcený sv. Václavu, my jsme ho však nenašli. Pro více informací klikněte zde.

V Bazilice sv. Petra je vchod to musea, ve kterém mě nejvíce zaujal seznam všech papežů, u každého z nich byl napsaný rok úmrtí, Benedikt XVI. Tam pochopitelně není, protože stále žije. V tomto museu byly vystaveny různé předměty, které patřily papežům, které jim kdysi pomáhaly při slavení Mše svaté. Moc příjemný zážitek.

Pak jsme se přesunuli na dva dny k moři. Museli jsme se přesunout do jiného kempu. Ten nový se jmenoval Castel Fusano. Bylo tam pěkně, spalo se na písku (nebo co to bylo), takže to bylo pod námi měké. Večer hrála živá hudba, celkem tam byla zábava. A pak se šlo k moři Co k tomu říct? Svítilo sluníčko, takže jsem se dost spálil, přestože jsem se namazal opalovacím krémem. Ve vodě jsem našel různé druhy mušlí a se zájmem jsem je zkoumal. Dva dny utekly jako voda a my jsme museli zpátky na letiště ve Fiumicinu, abychom se dostali do České republiky, kde taťka jel už domů a já jsem jel na 11 dní k babičce do Bratislavy.

V Itálii se mi moc líbilo. Člověku nebude stačit ani měsíc, aby prošel památky v Římě. Ty hlavní jsme však prošli a já jsem nad míru spokojen.

Fotografie jsou zde, ale předem se omlouvám za kvalitu. :-)