Moje zápisky a filozofování :D Neděste se

Já a Míša

16. 6. 2013 23:00

   Na počátku byl Bůh. Právě ten nás dal dohromady. S Míšou jsem se seznámil v tanečních v Hradci Králové, kde jsem působil jako pomocník mistra. Tenkrát mě Míša požádala, zda bych ji mohl přesunout do jiné skupiny (už si nepamatuji důvod). Samozřejmě jsem jí pomohl, neměl jsem sebemenší důvod nechat ji bez pomoci. Napůl v žertu jsem uvedl pouze jedinnou podmínku a to, že si se mnou zatancuje. Od té doby jsme, až na pár výjimek, tancovali spolu.

  Míša se mi velice líbila a dokonce jsem k ní i něco cítil. Ale byl jsem z toho dost zmatený, protože už jsem před ní jednu holku měl, tohle bylo úplně jiné, navíc jsem dost vážně uvažoval, že půjdu po maturitě studovat teologii do Prahy do semináře a že, když Bůh dá,se stanu knězem.

   Nevěděl jsem, co mám dělat. Až mi královéhradecký biskup Mons. Jan Vokál řekl, že to mám nechat na Pánu. Chvíli jsem myslel, že je to jen klišé, ale po nějakém čase jsem zjistil, že nemohl mít větší pravdu. A já to nechal na Nejvyšším.

   A tak šel čas a  já jsem se stále nemohl rozhodnout. Míše jsem se ze strachu, že by mě odmítla, nikdy nepřiznal a ona taky nijak nedávala najevo, že by ke mně cítila něco víc. Byli jsme jen dobří přátelé. Rozhodnutí o tom, co se mnou dál, přišlo až na jaře 2012. To se mi nepovedlo udělat maturitu v jarním (prvním) termínu.

   Až do července 2012, kdy jela Míša na tábor jako zdravotník, se nic zvláštnío nestalo. Když byla 4. den na táboře (já byl zrovna v Brně na KCHK), zavolala mi a řekla, že ji moc chybím. Když se z tábora vrátila, byl náš vztah trochu jiný, ale nechodili jsme spolu.

   Rozhodli jsme se, že spolu pojedeme na Celostátní setkání mládeže do Žďáru nad Sázavou. I toto nás velmi sblížilo.

   Pak se ještě dlouho mezi námi nic nedělo, až do soboty před první adventní nedělí. To jsme se byli spolu podívat na Vánočních trzích a tam jsem od ní dostal první pusu.

   Potom už to mělo rychlý spád. Ještě ten večer mi řekla, že mě miluje a já jsem v byl najednou v sedmém nebi. V době mezi 2. svátkem vánočním a Novým rokem byla u mě a téměř není den, abychom se neviděli. Když se náhodou nevidíme, hodně si telefonujeme.

   Miluju ji a každý den se modlím k Pánu a dělám vše pro to, aby nám to spolu vydrželo. Je mi 20 let a ona je jedinnou osobou, se kterou bych rád zůstal po zbytek života a se kterou, když Pán dá, bych chtěl mít děti.

   Dlouho jsem si kladl otázku, proč to Bůh neudělal jednodušše. Proč mě necha lv napětí, jestli půjdu do semináře, nebo jestli budu s Míšou? Proč? Myslím si, že jsem našel odpověď. Pán chtěl, abych se mu více přiblížil a nebral věci jako samozřejmost, ale jako dar, který nám On dává.

 

   Pane, děkuji Ti, že jsi mi dal tak skvělou, hodnou a laskavou osobu, jako je Míša. Slibuji Ti, že se o ní budu dobře starat a všemi svými silami se vynasnažím, aby byla šťastná a abychom oba žili v Tvém jménu.


Děkuji Ti, Pane

Zobrazeno 3228×

Komentáře

JiridloAA

:) moc dekuji za pekny clanek! :) (taky tedka premyslim, kam me Pan vola.)
Ale jiste Vam preju, at se Vam to dari, plnit Bozi vuli - byt tu jeden pro druheho... :)
+

Kleine-Biene-Maja

Díky, Davide, je moc hezké, když tady zveřejní tak osobní myšlenky mladý zamilovaný muž ;-).
Přeju Tobě i Míše všecko dobré a ať zůstáváte i nadále tak ryzí a plní lásky. :)

Erumoico

Moc pěkný článek, ať vám Bůh žehná :)

PetrDrahoš

Pěkně napsaný článek. Hned jsem se zasnil .. Ať vše vyjde, tak jak má ...

EliškaRusková

vy ste teda pěkny tajnůskáři....jo nechceš ted ještě přijít na spolčo ?

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio